Když tvůj půvab skryt je v poupě,

na svět koukáš ještě hloupě

V mládí chlap je junák zdatný,

přece jenom neobratný,

Kdo nevládne erotikou,

kalí vody politikou,

Prezident má svoje práva,

Proč ne veršem, ale v próze,

líbáš z dálky tělo dlouze.

Jsi moje světlo, já tvůj stín,

jsi živá voda pro můj klín.

Básní tě vodím třpytným krajem,

ruměnec mám už na líci,

Obloha rdí se ranním červánkem,

před sebou vidím cestu dalekou.

Lásko, lásko, v čem je zrada,

vždyť i večer slunce padá,

Rubíny pláčí a slzou tvář smáčí,

kdysi tak šťastnou, láskou se rdící,