Blízko i daleko

Hlasem se dotýkáš něžně všech
zákoutí,
blízko, přec daleko, nebudem
v objetí.**

Svlékáš mne pohledem i když jsem
oděna,
v takových chvílích si připadám
bez jména.

Zůstávám zde a tak tíží mě
samota,
zas budu chutnat dál hořkou číš
života.

Copyright© Mariana Há, 2008Allrights reserved.