Mojepoezie | Rodné údolí

Pohled se rozlil po údolí,

jeho malebnost však dobře znám,

tmavá stuha se na dně kroutí,

kopce stoupají k výšinám.

Mnoho let dívky toho kraje,

tustužkutkalydo vlasů svých,

v letní dny, kdy se koupávaly,

vlažíce žár nitek slunečních.

Chodívala jsem na ta místa,

kdeLabe hladí město moje,

vzpomínky dnes již stejně plynou,

hladce, klidně, jak řeka dole.

© Marianna Há, 2008