Píseň o stromu a růži

Od tůní noční vlhko kraje,

v duši se ticho ukrývá,**

cítím jak srdce moje taje,

jak něžnou písní zaznívá,

o růži, možná také stromu,

o spícím vánku na seně.

Snad určená je málokomu,

snad určená je ozvěně.