Křídla lásky ve mně skrytá,
zoufám - kde je naděje?
Toužím být oblohou, blankytným snem,
západem slunce, když končí nám den.
Předčasně kanou své podzimní slzy
oblaka tmavá hned několik dní.
Teplé léto, nádherný slunný čas,
hřejivý vánek i představy.
Úděl svůj nesem každý na svých bedrech,
ne každý se s ním umí vyrovnat.
Vůně mládí, kdy to bylo Bože?
V klidu, bez stezku a hoře,
Nabízím náruč svou, do ní tě schovám,
nabízím srdce též, tam úkryt nalezneš.
Začtená v báseň o čase,
z oparu dávných dnů jsem sála.
Toužímbýt oblohou , blankytným snem,
též západem slunce, když končí nám den.
Kdyžby svět byl bez vody,
bez lesů, hor, bez nebe,