Stále jsi sama moje milá,

úsměv bledý máš na líčku svém,

Křídla lásky ve mně skrytá,
zoufám - kde je naděje?

Odešels tenkrát sám jen s lehkým vánkem,
se slovy že se vrátíš ke mně zpět.

Toužím být oblohou, blankytným snem,
západem slunce, když končí nám den.

Preference byly v tahu,

snaha rychle vyšuměla,

Přijď sne můj za mnou, stále čekám,

najdi mě, ať jsem kdekoli.

Předčasně kanou své podzimní slzy

oblaka tmavá hned několik dní.

Proč chodíš se mnou, lásko věrná,
jak stín či hlídač neznámý?

Zas vrcholní politici,

pikle mezi sebou kují

Babí léto.

Procházka po schodech v podvečer, je pro mě vždy svátkem. Kouzlo těch okamžiků, z pastelových starorůžových oparů, modř nebe se halí do mlžného kouřově